To je ona ta krásná lajna foto: Danny Menšík |
Ale těsně před odchodem mi jeden hajlajner říká: "Hey Ansaa, nechceš to ještě zkusit?". Ale jo, proč ne? Slaním dolů, přivážu se na odsedku a najednou mám radost, že se s touhle krasavicí můžu rozloučit ještě posledním pokusem. Lajna má asi taky radost, protože najednou je něžná a mírná. V hlavě mám čisto, směju se. Zvedám se a bez větších potíží přecházím lajnu na první pokus. Otočím se. Jsem udýchaná, zpocená, unavená a hrozně si přeji, aby tenhle zážitek neskončil. Jak omámená vztávám a kráčím zpět. Tělo, mysl a duše je jeden celek s prostorem, se skalama, s větrem, s ptákama, s lidma, který na mě koukají. Cítím, že v každém kroku můžu spadnout, a že to nebude chyba, prostě to jen tak bude. Ale to, co se ve mně děje, je tak hezké, že chci prožít další krok a další krok a další krok....... až jsem na konci lajny.
Celý týden na to mám v sobě zbytek toho jemného pocitu splynutí.
Highline v údolí Jont blízko Millau 42 m long/ 100 m high FM
Video:
A aby bylo jasno sice jsem do toho dala vše, ale zas taková borka nejsem......tady máme Peeta, který si to pochodil ve swami. A Danny ten to zas v půlce rozserfoval tak, že všichni přihlížející zůstali stát s ústy dokořán.
Peeto ve swami jako doma |
Paráda !
OdpovědětVymazatJsi nejlepší!
OdpovědětVymazatUž je to nějaký pátek, co jsem také začal chodit, zatím jen kousek nad zemí a stále jsem u počátků, nějak nezbývá čas na chození. Ale v létě si chci poprvé stoupnout na highline a všechny tvoje fotky/videa jsou obrovská motivace.
V létě jsi dokonce spala v hamace uprostřed lajny, což mi přijde naprosto skvělé. Jakou používáš? Padákovému hedvábí bych asi úplně nevěřil, přeci jen padesát metrů je padesát metrů. A bavlněné jsou na cestování s batohem málo skladné a docela těžké.
Ať to chodí a nepadá! :)
F.