Vítejte u Ančikanči

Založila jsem blog, abych se mohla podělit o nevšední zážitky. Jsem ráda na skalách a na lajnách. Jsem totiž HIGHLINERKA. Nic Vám to neříká, nezoufejte: highliner je člověk, který si mezi skalami napíná 2,5 cm široký popruh, aby pak po něm mohl chodit. Při chození nad propastí zažívá neuvěřitelné pocity a vidí svět i sebe z docela nové perspektivy.

čtvrtek 11. července 2013

Jedna z nejkrásnějších lajn, co jsem kdy chodila

Možná, že je krásná tím, jak je vysoko, jak tam fouká vítr nebo jak kolem krouží supi. Ale pro mě byla krásná hlavně pro to, co jsem na ní prožíla. Tři dny jsem jí zkoušela, tři dny jsem dělala v každém kroku to nejlepší, co umím. Nakonec jsem chtěla odejít s pocitem, že jsem tuhle lajnu skoro přešla a že kvůli tomu poslednímu metru, co mi chyběl, se na tohle pěkné místo zas někdy vrátím.

To je ona ta krásná lajna
foto: Danny Menšík

Ale těsně před odchodem mi jeden hajlajner říká: "Hey Ansaa, nechceš to ještě zkusit?". Ale jo, proč ne? Slaním dolů, přivážu se na odsedku a najednou mám radost, že se s touhle krasavicí můžu rozloučit ještě posledním pokusem. Lajna má asi taky radost, protože najednou je něžná a mírná. V hlavě mám čisto, směju se. Zvedám se a bez větších potíží přecházím lajnu na první pokus. Otočím se. Jsem udýchaná, zpocená, unavená a hrozně si přeji, aby tenhle zážitek neskončil. Jak omámená vztávám a kráčím zpět. Tělo, mysl a duše je jeden celek s prostorem, se skalama, s větrem, s ptákama, s lidma, který na mě koukají. Cítím, že v každém kroku můžu spadnout, a že to nebude chyba, prostě to jen tak bude. Ale to, co se ve mně děje, je tak hezké, že chci prožít další krok a další krok a další krok....... až jsem na konci lajny. 
Celý týden na to mám v sobě zbytek toho jemného pocitu splynutí.

Highline v údolí Jont blízko Millau 42 m long/ 100 m high FM

Video: 

A aby bylo jasno sice jsem do toho dala vše, ale zas taková borka nejsem......tady máme Peeta, který si to pochodil ve swami. A Danny ten to zas v půlce rozserfoval tak, že všichni přihlížející zůstali stát s ústy dokořán. 

Peeto ve swami jako doma

2 komentáře:

  1. Jsi nejlepší!
    Už je to nějaký pátek, co jsem také začal chodit, zatím jen kousek nad zemí a stále jsem u počátků, nějak nezbývá čas na chození. Ale v létě si chci poprvé stoupnout na highline a všechny tvoje fotky/videa jsou obrovská motivace.
    V létě jsi dokonce spala v hamace uprostřed lajny, což mi přijde naprosto skvělé. Jakou používáš? Padákovému hedvábí bych asi úplně nevěřil, přeci jen padesát metrů je padesát metrů. A bavlněné jsou na cestování s batohem málo skladné a docela těžké.
    Ať to chodí a nepadá! :)
    F.

    OdpovědětSmazat